Pokud se projdeme po Praze, tedy centrem Prahy a podíváme se na, co lákají obchody zaměřené na turisty. Zjistíme, že jednou z mála stálic, která se v průběhu let nemění, je český křišťál. Fenomén, který je pro někoho nepochopitelný, pro jiné neodolatelný.
Co jsou tedy jeho specifika a stojí za to si český křišťál vůbec pořizovat? A kdy?
Co pomohlo k objevu českého křišťálu
Benátky (a ostrov Murano) staly předním centrem výroby skla už ve středověku. Pomohly k tomu jednak křížové výpravy, díky kterým se do Benátek dostaly tajné technologie, ale i obchodní talent, přísné střežení tajemství výroby, ale i další inovace a experimenty.
A zatímco na českém území, které bylo ve středověku na sklářské hutě také bohaté, probíhali v 15. století husitské války a úpadek řemesla. Ve světě se benátské sklo, resp. sklo benátského typu, stávalo s rozvojem renesance životním stylem. Bylo důležitého ho mít. A bylo synonymem pro to nejlepší.
A tak se po husitských válkách dostalo toto sklo i na české území. Dovážet sklo až z Benátek bylo extrémně drahé a jen málokdo si ho mohl dovolit. Postupně se znovu-rozvíjelo i lokální sklářské řemeslo. (O historii českého skla jako takového si můžete přečíst zde.)
Ve 2. polovině 16. století už renesanci zažívá i české sklářství, začíná inovovat, mění se technologie i postupy. Kvalita sklářství se zvyšuje, ale zatím ještě nevyniká. To přichází postupně až na přelomu 16. a 17. století za doby Rudolfa II. Díky kterému zde bylo i mnoho umělců, začíná éra broušení a rytí skla. Pro které se stal český křišťál tolik proslulý. V tu dobu ale ještě neexistuje.
Zároveň pokračují pokusy o to přiblížit se co nejvíce benátskému cristallu. A právě při jenom takovémto pokusu byl v 70. letech 17. století objeven český křišťál. Jako všechny zlomové objevy – tak trochu náhodou. Neboť cílem nebylo najít něco nového, ale to, co už existovalo.
Proč si tento náhodný objev získal svět?
Nejprve je dobré si uvědomit, že sklo vždy tak trochu imitovalo a rozvíjelo krásu drahých kamenů. I když sklo bylo také drahé, náročné na převoz. Stále bylo dostupnější než drahé kameny. Ve středověku si bohatá vrstva například mohla dovolit růženec ze skleněných korálků. Což by v případě drahých kamenů možné pravděpodobně nebylo.
Křišťál byl jedním kamenů, které lidi od nepaměti fascinoval. Na rozdíl od imitace malachitu, azuritu či obsidiánů (o malachitovém skle více zde) je však křišťál průzračně jasný, což má nesporné výhody při užití.
Už dříve se však v Benátkách pracovala s critallem, proč tedy český křišťál dostal na výsluní?
Cristallo vs český křišťál
Benátský křišťál, cristallo, byl obsahuje uhličitan sodný. To umožňovalo dlouhou dobu stydnutí skla a tato delší doba zase umožňovala soustředění na složité tvary. Právě proto bylo sklo benátského typu považováno za to nejlepší.
Český křišťál obsahuje naopak více draslíku, doba tuhnutí je tak poměrně krátká a bylo třeba výrobky vytvarovat rychle. Nicméně jeho velkou předností je snadné rytí do skla.
Spolu s tím, jak se rytí do skla už na přelomu století začalo rozvíjet. S nástupem baroka, kterému se složité ryté motivy líbily, si český křišťál nejen vydobyl místo na trhu, ale naprosto podlomil i slávu benátských skláren.
Nyní to byl zase český křišťál, který bylo třeba mít.
Kdy zvolit český křišťál?
Křišťál je bezbarvá čirá sklovina, která má vysoký index lomu světla. To platí pro jakýkoliv křišťál. Neboť snahou je přiblížit se magii křišťálového kamene, a nechat vyniknout hru světla.
Český křišťál pak na rozdíl od benátského dovoloval pečlivé a precisní rytí. A pokud to je právě to, co vás okouzluje, není o čem přemýšlet. Navíc v případě starožitného skla, budete mít doma i kousek, který okouzloval celý svět nejen v období baroka.
Zároveň je zřejmé, že náročná a detailní práce rytce cenu výrobků z českého křišťálu zvyšuje.
Sklo je kousek umění, které pořizujete pro sebe či jako dárek. A tak není od věci ho vidět. Rozhodnout se na místě, které sklo či předmět nás okouzluje a přitahuje. Ať už svým designem, precizností, hrou světel, barvami.